Hlavní menu
Máte někdy pocit, že po sledování určitého filmu nebo poslechu písničky musíte něco udělat? Je to snad způsobeno tzv. podprahovou reklamou? Nemělo by - tento druh reklamy je sice zakázaný, ale...
Jde o druh reklamy, jehož autoři při tvorbě přidají tzv. podprahový vjem, nejčastěji v podobě obrázku nebo textu. Tento signál pak příjemce vnímá, ale jeho mozek ho zpracovává jen podvědomě, proto si ho často ani neuvědomuje.
Tento druh reklamy je používán od počátku 20. století. Do širokého povědomí veřejnosti vešel s aférou v roce 1917, kdy byla americká armáda obviněna, že používá podprahovou reklamu pro verbování mladých lidí do první světové války.
K významným pokusům věnovaným tomuto druhu reklamy, patřil v 60. letech experiment Hale Bedera, který do hudby v obchodním centru pouštěl vzkazy: „Jsem čestný.“ a „Nebudu krást.“ Tento pokus údajně snížil krádeže v obchodním domě o 75%.
Sdělení podprahové reklamy byla a jsou často umisťována do písní, filmů, ale i dětských pohádek, jak tomu bylo v případě známého československého seriálu Pojďte pane, budeme si hrát!, kde se v jednom z dílů objeví heslo: „Hlasuj pro mír!“.
Tento druh reklamy je často spojován s praktikami totalitních vlád, ale patří i k nástrojům tvůrců komerčních reklam. V současnosti však je podprahová reklama ve většině zemí včetně České republiky zákonem zakázána. Kromě povolení či zákazu se vedou polemiky i o její účinnosti, tu se zatím nepodařilo jistě potvrdit ani vyvrátit.
Teď už víte, jak je to s podprahovou reklamou. Jestli chcete číst o dalších zajímavostech z oblasti reklamy, podívejte se sem.
Leoš Patka
PAN KREAtivec